Nejlevnější domovarnická výbava může být klidně i pod 3 000 Kč. Při pořizování věcí na první várky totiž můžeme slušně ušetřit. Pojďme se podívat, jak jsem k tomu došel.
„Na kolik nás vlastně vyjde vybavení na vaření piva přímo ze surovin?“
Tuhle otázku slyším snad na každým kurzu domácího vaření piva. Je to samozřejmě důležitý dotaz, ale odpověď není úplně jednoznačná. Už jenom kvůli různýmu množství pomůcek a technických provedení, co si můžeme koupit. Pro úplný začátečníky sepíšu to nejdůležitější, co je dobrý mít po ruce, než začnou fachčit první škopek.
Velký hrnec – naprostý základ. Aby z várky i něco bylo (protože máme ztráty odparem při chmelovaru, něco vezme mláto, kaly a nakonec kvasinky…), je ideální aspoň 30litrový hrnec. V takovým hrnci běžně uvaříme várky přes 25 litrů a měli bychom získat přes 22 litrů hotovýho škopku. A kdyby nás vaření piva přestalo bavit, objemný hrnec se vždy hodí. Třeba na zavařování nebo vaření guláše na velkých akcích. Podle kvality takový hrnec seženeme za 1 500–3 000 Kč.
Jo a nezapomeňme i na dostatečně velkou vařečku na míchání!

Sladinu je po rmutování potřeba scedit. A nejjednodušší a nejlevnější varianta je přes brewbag. Je to vlastně jen pytel, který vložíme do hrnce a mícháme v něm svý dílo. Aby se nehýbal, můžeme dovnitř navíc vložit drát, který pytel roztáhne po dně do strany. Ale není to nutný. Na konci rmutování už pytel jen vytáhneme a necháme sladinu vykapat. Cena brewbagu je kolem 100–300 Kč.
Můžeme si ho taky ušít i sami: Stačí pevná lněná nebo bavlněná předsrážená látka a šikovná švadlena.
Přesný teploměr – základ úspěchu. Digitální bude nejlepší
Rmutování řídíme teplotou. Kterou je potřeba měřit co nejpřesněji. Nejlevnější digitální vpichový teploměr už dneska seženeme i za 80 Kč. Nedoporučuju lihový teploměr nebo bimetal, protože mají pomalou odezvu. Ale když není nic lepšího, použijme je, když už doma jsou.
Abychom nevařili naslepo, potřebujeme znát získaný extrakt. Ten zjistíme pomocí hustoměru nebo refraktometru. Hustoměr se dá koupit okolo 100 Kč. Refraktometr je o dost dražší. Jestli chceme ušetřit, dají se pořídit čínský varianty i za třetinovou cenu.
Nakonec potřebujeme kvasnou nádobu. Jasně, teoreticky bychom mohli mladinu vykvasit i v hrnci. Ale stejně ji potřebujeme stočit a oddělit od kalů a chmelovýho mláta. Krom toho nás plastová kvasná nádoba i se zátkou vyjde na 300–400 Kč. První pokusy můžeme klidně nechat odležet v barevných PET lahvích. Plus nezapomeňme i na nějaký stáčecí hadičky!

Bez těchhle 5–6 věcí se při vaření piva ze základních surovin určitě neobejdeme. A když nás vaření piva omrzí, dají se využít i k jiným účelům. Což třeba neplatí pro šrotovník a chladič mladiny.
Jak se dá našrotovat slad bez šrotovníku? Určitě zapomeňme na mlýnky! Mletí a šrotování není to samý. Naštěstí nám pomůžou e-shopy, který slad prodávají. Můžeme si ho koupit už našrotovaný. Není to sice úplně ono, ale na první experimenty to stačí.
Krom šrotovníku je další velký váhání u chladiče mladiny. Mladinu určitě chceme mít vychlazenou na zákvasnou teplotu. Ale zakoupený chladič obvykle už na nic jinýho nevyužijeme (Moraváci se nevyjadřují!).
Jestli si nechceme kupovat chladič, stačí vařit v zimě. Domovarníci-pankáči využijou chladnýho zimního počasí. Mladinu jednoduše vyhodí ven na mráz. Nebo do studenýho sklepa. V létě se pak dá hrnec postavit do vany nebo nějaký kádě a může se zvenku chladit studenou vodou. Jestli chceme šetřit vodou, budeme si už muset koupit nějaký chladič. Třeba chladící dvojspirálu. Ta se dá pořídit okolo 1 000 Kč.
Když to spočítám, dostaneme se na částku 2 000–5 000 Kč. Což už není zas tak velký výdaj za nový hobby. Pak už stačí jenom koupit slad, chmel, kvasinky a… Můžeme začít vařit!
Suma sumárum sčot ultra levný verze:
velký hrnec 1 500 Kč
velká vařečka 150 Kč
brewbag po domácku práce švadleny
vpichový teploměr 80 Kč
hustoměr 100 Kč
kvasná nádoba 300 Kč
slad koupíme našrotovaný
chlazení přírodní
_______________________________________________
Vašnostův odhad 2 130 Kč