Ve světě, kdy máme díky internetu na dosah ruky celé vědění lidstva (i sládků) se může zdát zbytečný navštěvovat vzdělávací kurzy. Ale zdání klame. Zajít na kurz domácího vaření piva nám totiž ušetří kýbl času. A ve finále i peněz.

Víme, jak to je: Spořivý člověk si vždycky dobře promyslí, než za něco utratí korunu. Sám to nemám jinak. A pořídit si kurz domácího vaření piva za pár tisíc korun není zrovna malá investice. Ale stejně jako v případě jakéhokoliv vzdělání, je to dobrá investice do nás samotných. A na kurzech dělám všechno pro to, abyste z téhle investice měli radost.

Pivní skripta aneb propojení souvislostí

Vaření piva není raketová věda, ale správný domovarník by měl porozumět základním chemickým a technologickým procesům. Tedy jak z vody, sladu, chmele a kvasinek udělat zlatavý mok. Jednak proto, aby pochopil, proč a jak má v danou chvíli provádět jednotlivé kroky a druhak proto, aby s dostatkem zkušeností mohl později s varným procesem začít experimentovat a nedělal u toho zbytečný kiksy.

Zeptáme se článku při samostudiu, když něco nechápeme? Těžko. Ale Vašnosty se na kurzu rozhodně zeptat můžeme. Na cokoliv!

Tohle všechno si samozřejmě můžeme dohledat na internetu. A v odborný literatuře. Sami. Bohužel se z článků na internetu málokdy dozvíme všechno potřebné dopodrobna.  Anebo to z nich nemusíme hned pochopit. Kor pokud jsme měli chemii naposledy na základce…

Po víc než deseti letech domácího vaření piva, návštěv pivovarů a vyučování vaření piva v rámci laborek na fakultě už vím, které informace jsou nejpodstatnější, aby si člověk mohl sám doma uvařit slušný pivo. A umím je vysvětlit z více úhlů pohledu.

Proto kromě názornýho příkladu vaření piva na kurzu zůstanou všem absolventům i pivní skripta. Jsou v nich sepsaný ty nejdůležitější kroky a procesy. Ideálně tak, aby je i bez výkladu pochopili úplně všichni. Díky tomu je pak člověku jasné, podle čeho se například vypočítá sypání sladu nebo množství chmele. Když pak najdeme na internetu výpočtovou tabulku, už víme, odkud se tyhle hodnoty vzaly.  A tabulky si taky cvičně vyzkoušíme, včetně výpočtu.

Jo, tabulky!

Vím, že minimálně každý člověk vyplňující daňové přiznání je nenávidí. Ale jestli chceme uvařit dobré pivo, neexistuje jiná cesta než pochopit jejich správný vyplňování.

(U)šetříme nejen za suroviny

Vlastně jo, funguje i cesta pokus-omyl. Jenže u toho ztratíme moře času. I peněz. Třeba takový nevšimnutí si jednoduchý poučky, že chmelovar vždycky provádíme v odkrytým hrnci, může nepozornýho čtenáře a samouka stát pár várek poslaných na kanál. Protože mu každej škopek smrdí jak vařená zelenina. Víc jsem se o tom rozepsal tady – v článku o nejčastějších kiksech při domácím vaření piva.

Člověk si řekne: „Vždyť je to jen pár stovek za suroviny a energie!“ Ale ten čas a úsilí, který tomu věnujeme, se nám už nikdy nevrátí. A největší neštěstí je, když musíme celou várku vylít na kanál. To nám občas málem aj ukápne slza.

Zkrátka a jednoduše: nedodržení správných postupů při výrobě piva často vede ke škopkům s pivní vadou.

Na obou kurzech probíráme ty nejdůležitější vady včetně důvodů, proč vznikají. A říkáme si i pár fíglů, jak se ještě dají odstranit. Pokud to teda jde…

Na fajnšmekr kurzech mám navíc přichystanou i „ochutnávku“ pivních vad. Protože co si neochutnáme a neočucháme vlastním jazykem a nosem, to si z běžnýho textu s popisem „je cítit po vařené zelenině“ hnedka nevybavíme.

A jasně, sadu pivních vad si můžeme pořídit klidně sami. Ale stojí několik tisíc korun a je bez výkladu. Takže jsme zpátky u peněz…

Úspora času

A protože žádný učený z nebe nespadl, pročítání knih a článků (někdy psaných jen v angličtině) nám může zabrat moře času. Natož jejich pochopení. Textu se nezeptáme, když něco nechápeme. Vašnosty na kurzu jo. Případně i po něm.

Čas je za mě proto tou největší úsporou jakýhokoliv absolventa pivního kurzu. Čert vem peníze! Ale moje postřehy ze stovky odvařených hodin a přednášek na vysoký škole vám někdo jiný jen tak nezprostředkuje.

Sebejistota – základ úspěchu každýho domovarníka

– Fakt zvládnu ufachčit pivo jen podle nějakýho internetovýho návodu?
– Vždyť by to jinak dělal každej!
– Kde je nějakej háček?

Podobný myšlenky lítaj hlavou většině začínajících domovarníků před jejich prvním pivem. Proto mám kurzy domácího vaření piva postavený tak, abych všem dodal především sebedůvěru. A celkem se mi to daří! Při zpětné vazbě po kurzu mi účastníci píšou přesně tohle: Že mají konečně dostatek sebevědomí ufachčit si svůj první škopek.

Navíc neukazuju, jak se vaří pivo v profesionální varně (mini)pivovaru, jejíž vybavení stálo pár set tisíc nebo miliony korun. Ukazuju to s věcma, který máme doma. Jasně, některý pomůcky si budeme muset pořídit. Ale přidávám i pár rad, jak si je ti šikovnější můžou s trochou trpělivosti vyrobit doma v dílně.

Důkaz místo slibů: moje DIY šrotovačka jede na plné obrátky, zatímco se s borcama bavíme o tom, jak si ji vyrobit.

A protože proces vaření piva v domácích podmínkách procházíme komplet společně a na cestu dom má každý přibalený pivní skripta s vlastníma poznámkama, nebudou nám pak doma ve sklepě nebo v garáži lítat hlavou podobný věty jako o dva odstavce výš.

Pivní smečka

Asi jste už z mýho webu pochopili, že mě domácí vaření piva fakt baví. A není nad to tuhle radost sdílet s dalšíma lidma!

Na kurzy mi chodí borci a borky, co sdílí stejný nadšení pro zlatavý mok. A v budoucnu si přece můžeme pomoct navzájem. Určitě počítám s tím, že kdykoliv bude třeba, pomůžu vám. Protože kurzama to pro mě nekončí! Dám vám na sebe kontakt a když budete mít dotaz ohledně nákupu surovin, vybavení, postupu na vaření… Rád odepíšu.

Já si vlastně na kurzech nepřipadám, že mám před sebou klienty. Ale kamoše, se kterýma se zrovna bavím o svým koníčku. A oni se zajímaj. Proto jim všechno vysvětluju tak, jak nejlíp umím.

~ Vašek ~